Migréna - bolest hlavy

           Mezinárodní společnost pro bolesti hlavy vypracovala klasifikaci bolestí hlavy, která rozlišuje 13 základních typů a mnoho dalších subtypů bolestí hlavy. Ale v praxi se nejčastěji setkáváme s třemi základními typy bolestí: s migrenózními, tenzními a klastrovými bolestmi hlavy, a s jedním typem sekundárních bolestí hlavy - při předávkování léky.

MIGRÉNA

Je častá porucha, která postihuje asi 2-15% světové populace a je častější příčinou nemocnosti než epilepsie. Vyskytuje se častěji u lidí v produktivním věku (od pozdní adolescence do 50 let života), a 3x častěji u žen než u mužů. Odhaduje se, že v Evropě se každý rok vinou migrény ztrácí asi 100 milionů pracovních a školních dnů.

Migréna patří k primárním bolestem hlavy. Důkazy o jejím genetickém základu stále přibývají. Migréna se již nepovažuje za primárně cévní poruchu. Její patogeneze je dána aktivací trigemino-vaskulárního systému mechanizmem, který pravděpodobně vychází z mozkového kmene a vyvolává uvolnění bolest vyvolávajících prozánětlivých látek, rozšíření cév a únik plazmy z cévního řečiště. Nejasným zůstává, proč se takové pochody periodicky opakují, a proč dochází k jejich spontánnímu ukončení.

Dospělí pacienti s migrénou uvádějí několik příznaků (středně závažná až silná bolest, která může být jednostranná; bolest trvá několik hodin nebo 2-3 dny; je zesílena, když člověk provádí běžné činnosti: je doprovázena nevolností, někdy i zvracením; je provázena fotofóbií a fonofóbií (strach ze světla a zvuku); záchvaty bolestí se vracejí v průměru jednou za měsíc - ale intervaly mohou trvat od jednoho týdne do jednoho roku). Pro stanovení diagnózy je nejvýznamnější údaj o nevolnosti.

Asi jedna třetina pacientů trpících migrénami má před záchvatem auru: jednostrannou poruchu vidění nebo skotomy (výpadky zorného pole), případně (méně často) reverzibilní neurologické poruchy - jednostranné parestézie (mravenčení, svědění aj) na pažích, rukou nebo obličeji, které trvají 10-60 minut. Oční aura se zejména u starších pacientů může vyskytovat izolovaně, i bez záchvatu bolestí hlavy.

Tenzní bolesti („normální bolesti hlavy“)

Jsou slabší, ale o to častější (až 80% všech bolestí hlavy) než migrenózní. Mohou také přicházet v záchvatech, které obvykle trvají několik hodin, a jejichž frekvence kolísá v širokém rozmezí. Pacienti někdy bolest popisují jako tlak (obruč kolem hlavy), který se někdy šíří do nebo od krku. Nejsou doprovázeny specifickými příznaky jako migréna.

Za chronické se považují tenzní bolesti, které trvají více než 15 dní za měsíc, případně se denně vracejí. Trpí jimi asi 2-3% dospělých lidí, a mohou být příčinou částečné invalidity nebo časté pracovní neschopnosti.
Tenzní bolesti mohou souviset se stresem nebo s funkčními nebo strukturálními poruchami svalů v oblasti krku a hlavy. Různé etiologické faktory se mohou kombinovat.

Bolest hlavy a káva

Pokud vás při probouzení běžně bolí hlava, mohlo by to být nedostatkem kofeinu během noci. Ranní šálek kávy pak kofein, který bolest hlavy odstraní, do těla opět dodá. A je to začarovaný kruh, který potřebuje další dávky.
Pokud bolestmi hlavy trpíte o víkendech a svátcích, mohou být způsobeny snížením dávek kávy, které jsou obvyklé v pracovních dnech.
Tradiční čínská medicína(TČM) dělí bolesti hlavy nejen podle charakteru, ale také podle lokalizace a časového období, ve kterém vznikají.

Tzv. únavové bolesti

 Bolesti z nedostatku energie, jsou mírné ale vytrvalé, střídavě přicházejí a ustupují a často je provázejí závratě. Jsou časté při přepracovanosti a fyzickou námahou se zhoršují.

Bolesti z "oslabení krve"

Nejsou příliš silné a lze je snášet. Provázejí je závratě, bušení srdce, bledý vzhled obličeje. Příčinou bývá nesprávná výživa, opakovaný stres, ztráta krve a chronická onemocnění. Bývají časté ke konci menstruace a po ní.

Když se s bolestmi hlavy a závratěmi objevuje současně řídká stolice, nechutenství, únava a samovolné pocení, jedná se o oslabení sleziny - slinivky.
Bolesti provázené pocitem dutiny v mozku, ochablosti a/nebo bolestí v bedrech a kolenou souvisejí s vyčerpáním "esence a jinu ledvin". Přítomná bývá také nespavost, odpolední návaly horka a noční pocení.

Bolesti s pocitem těžké hlavy, nevolnosti od žaludku, závratí ukazují na akumulaci hlenů a vlhkosti.

Jsou-li bolesti hlavy rozpínavé, pulzující, doprovázené zarudlým obličejem, předrážděností, červenýma očima, zvracením, závratěmi, suchem a případnou hořkostí v ústech, příčinou je nadměrný oheň jater. Tyto bolesti známé také jako migréna nejčastěji postihují vrchol a boční části hlavy nebo typicky polovinu obličeje.

Často hodně napoví také časové období ve kterém bolesti vznikají.

Bolest mezi 23 - 3 hodinou ranní ukazuje na nerovnováhu jater a žlučníku. V tuto dobu je aktivita těchto orgánů největší.
Ranní bolesti hlavy mezi 7 - 11 hod. signalizují nerovnováhu žaludku a sleziny slinivky.
Odpolední bolesti mezi 15 - 19 hod. jsou časté pro nerovnováhu močového měchýře a ledvin.

Je nutno omezit přísun černé kávy, coca-coly, čokolády a alkoholu na minimum.